Německo - France 1:1
29. října 2011 v 18:34 | I, Johnny Midgey!
|
Osobní a tajné (vstup povolen všem)
Neradujte se předčasně, nezačal jsem sledovat žádnej sport a ani jsem nerozpoutal válku. Možná takovou malou přestřelku uvnitř svý hlavy. A nemá to nic společnýho s mou přítelkní, která si nepřeje být jmenována, ba ani zmiňována. Takže sorry. Ale v rámci svých zásad bych měl jen tak okrajově zmínit, že se pořád milujeme a pořád spolu chodíme. Ale zpátky k revoluci v západní Evropě. Jak možná někteří víte, mám francouzský auto a německá kola. To samo o sobě je smrtelná kombinace, ale můj ryze židoliberální mozek do toho vsouvá rozbušku a spojuje tak kritická množství arogance.
Anestezie
18. října 2011 v 10:11 | I, Johnny Midgey!
|
Osobní a tajné (vstup povolen všem)
Dneska ráno mě zas přepadla ta moje filosofická nálada. Vzpomněl jsem si, jak Štoky vždycky v pondělí píše, že všechno stojí za vyližprdel, a jak moc bych se s tím mohl ztotožnit, pouze s tou výjimkou, že u mě pracovní týden začíná v úterý. Přítelkyně se se mnou přestala bavit, protože to dle jejích slov stejně nikdy nikam nevede, jelikož mluvim jenom o sobě. Takže pokud nechcete číst článek o mě, tak bych doporučoval změnit blog. Běžte k Žoužel, tam je to stejně větší sranda a má to barevnější. Páni, vypadá to jako strašně dávno, co mi každej článek přečetlo padesát lidí za den a byly pod nim desítky komentářů. A lidi se sem rádi vraceli. No a já se teď vrátim k tématu.
Transcendentální epoché
16. října 2011 v 21:18 | I, Johnny Midgey!
|
Osobní a tajné (vstup povolen všem)
Poslední dobou mě filosofie pronásleduje čím dál častěji. Nebo mě možná pronásleduje celou dobu, ale teď už je fakt blízko. Kdyby to bylo ve fotbale, už už by mě držela za dres. Takže teď bych se měl svalit na zem a sténat a naříkat a ukazovat prstem na filosofii, že to ona mě sundala a že to není mou přirozenou inteligencí, že nad věcma pořád tolik přemejšlim. Začal školní rok a začala filosofie. Kromě takový čarodějnice, před kterou chovám respekt z čisté hůrzy, kterou mi nahání, mě filosofii učí i profesorka Hogenová (pozor, titulovaná profesorka!). Pro ty, kteří nemaj tolik štěstí, dodám jen, že je to fakt extra třída a jako bonus se neustále usmívá.
Opona, za níž se skrývá světlo svobody
6. října 2011 v 19:02 | I, Johnny Midgey!
|
Osobní a tajné (vstup povolen všem)
Tak a je to tady. Jednou to přijít muselo. Jak jsem říkal v posledním článku před V7lokovou letní pauzou, nekončil jsem s pasním článků úplně. Je to jasný, začla škola a já tu musim sedět a chci nebo ne. Teda… kdybych vážně nechtěl, tak bych nemusel, ostatně je to dobrovolný a zadarmo. Ale já chci. Nevýhody jsou, že jakožto bývalé hyperaktivní dítě a dnešní stáleještěkativní mladý muž bez problémů stíhám vnímat přednášku, dělat si poznámky a eště zahlcovat servery Facebooku svou kybernetickou aktivitou. Jenže v Celetný není internet, nebo možná jo, ale moje IT schopnosti utržely značné rány při mé neúspěšné instalaci Windows 8 před měsícem.
Výlok
22. června 2011 v 15:28 | I, Johnny Midgey!
|
Ostatní
Drazí přátelé! S lítostí v srdci vám oznamuji, že přerušuji chod tohoto blogu. Teda, vlastně zas tak velká lítost to neni. Důvodů mám k hned několik. Žijeme v uspěchané době, takže neni čas ty články ani psát ani číst. Mívám toho dost do školy a taky teď mám přítelkyni. Ostatně návštěvnost tohoto blogu jde pořád dolů. Pravděpobodně proto, že už sem nedávám nelegální obsah, ale jenom svoje názory. A o názory v týhle společnosti nejspíš nikdo nestojí. Ale já je prostě mám. A proto vám přináším i pozitivní zprávu!
Na mém YouTube účtu jsem spustil Výlok, kam budu pravidelně uploadovat videa s více či méně podobným obsahem, jaký měly i moje články. ODKAZ JE TADY. Pokud se vám to bude líbit, neváhejte se přihlásit k odběru - na podzim vás zavalim kvalitní hudbou. Mám taky fanouškovskou stránku na Facebooku, kde vám to hezky naservíruju až pod nosánek. ODKAZ JE TADY. Takže se mějte hezky a držte mi palce, ať Výlok prosperuje a žije aspoň tak, jako žil tenhle blog. Jo a pro ty rejpaly, co mě dycky berou za slovo - nevylučuju, že budu psát články i dál. Občas se stane, že nebude internet, nebude kamera, nebo budu mít beďar na nose. V takovém případě samozřejmě nemohu natáčet video a vrátím se k psaní.
Článek odhaluje vnitřní rozpolcenost autora
14. května 2011 v 8:27 | I, Johnny Midgey!
|
Osobní a tajné (vstup povolen všem)
Že by měla moje životní filosofie nějaký trhliny? Ale ne, to přece není možný! Je přeci dokonalá! Tak vás uvedu do problému. Vždycky jsem totiž tvrdil, že se lidi nemění. Že se zkrátka nestává, že by si někdo řek "Tyjo, já sem fakt špatnej člověk" a najednou začal bejt děsně hodnej. Asi se taky nestává, že by si někdo řek "odedneška začnu bejt strašně zlej" a skutečně začal. Podle mě se dá do značné míry ovlivnit, jak se chováte. Některé svoje charakterové rysy můžete do značné míry potlačit, návyky lze odnaučit. Ale že by se někdo sám od sebe od základů změnil? Ale notak…
Pohádka, ve které se moc nemluví
8. května 2011 v 18:34 | I, Johnny Midgey!
|
Osobní a tajné (vstup povolen všem)
Budu vám vyprávět pohádku. Vlastně nevim, jestli je to pohádka, protože nemá dobrej konec. Ono to totiž vůbec žádnej žádnej konec nemá. No uvidíte. Normálně bych řek zavřete oči a představujte si se mnou, ale to teď dělat nesmíte, protože jinak byste si toho moc nepřečetli, to dá rozum. Takže to prostě budu vyprávět jako pohádku. Tyjo, moment, eště se dojdu vyčůrat a pro pivo, abych to moh celý odřikat najednou. Když uspáváte miminko, tak si taky v půlce nevodskočíte zalejt kafe. Snad.
...přijde den, kdy už radši nemyslíte.
2. května 2011 v 10:49 | I, Johnny Midgey!
Minule jsem rozvrtal problematiku dní, kdy si řikáte, že byste ocenili trochu víc štěstíčka. Jedním takovýmto extrémem se pro mě stala neděle. Byl to den, na který jsem se dlouho těšil. Vlastně první letošní Neumětely, čekalo mě tak opravený auto, klídek, žádnej internet, kterej by mě odtahoval od užitečných věcí k věcem zábavným, možná nějaký pivečko. Jenomže chyba lávky. Dopoledne jsem začal pracovat na svým vysněnym stojanu na kytary. Řikal sem si, oukej, za hoďku dvě je to hotový. No… skončil jsem někdy ve čtyři a to ne proto, že už bych to měl, ale spíš proto, že mi došel materiál, takže budu muset pokračovat v Praze. Tak to sem na sebe zvědavej.
Když si myslíte, že se vám nevede...
27. dubna 2011 v 20:38 | I, Johnny Midgey!
|
Osobní a tajné (vstup povolen všem)
Původně jsem chtěl napsat dva veledlouhý články a měl jsem pro ně taky připravená témata. Celý se to neslo v duchu "jak mi to všechno de v roce 2011". Pokud jsem ale minulou středu říkal, že se mi všechno sere pod rukama, očividně jsem toho nedělal dost, abych to moh věrohodně prohlásit. Totiž ve středu ráno jsem trošku zaspal, takže mě budila máma (což se stává tak maximálně jednou za rok). Měl jsem jí totiž odvýzt do nemocnice, což jsem také učinil, akorát jsem musel parkovat asi kilometr od nemocnice, protože jsem si zapomněl peníze do parkovacího automatu.
Thunderbird, Hummingbird, bla bla bla...
13. dubna 2011 v 11:26 | I, Johnny Midgey!
|
Osobní a tajné (vstup povolen všem)
Děti, v roce 2003 jsem dostal svou první kytaru. O rok později jsem dostal počítač. O další rok později jsem začal nahrávat v Kristalu. V roce 2006 jsem už měl i basu a za rok jsem začal dělat softwarový bicí. V roce 2008 jsem udělal podle mnohých svou nejlepší desku a od tý doby se nic nedělo. A tak jsem zakročil a koupil jsem si zvukovku. Po sáhodlouhém přemýšlení jsem si na Kytarách.cz objednal Alesis Multimix 4 a snad ještě ten den jsem si ho šel vyzvednout. Druhej den jsem ho vyzkoušel a byl jsem velice zklamán.
Zde hledá