Červenec 2010

Krušovice jsou od toho, aby se tankovalo

16. července 2010 v 17:19 | I, Johnny Midgey!
Abyste se nenudili, zatímco já se nudim, povím vám pohádku o šlechetném princi, to sem jako já, který jel do Prahy a zase zpátky. Včera večer jsem nasedl do auta a jel jsem domů. Naštěstí už nebylo takový vedro, takže to celkem šlo. Ale záhy jsem zjistil, že mám kritický stav benzínu v nádrži a zapomněl jsem si vzít peníze. Tak nějak jsem si spočítal, že bude zázrak, pokud vůbec dojedu do Prahy. Kontrolka se naplno rozsvítila už v Krušovicích (to bylo znamená, že mám tankovat!) a neshasla, ani když začalo lejt jako z konve v době, kdy jsem míjel Kladno.

Včerejší panorámata

15. července 2010 v 17:20 | I, Johnny Midgey! |  Osobní
Proč nikdo není online ani na Facebooku? Aha, ty tam dřepíš od šesti od rána. Ale co mám taky dělat, když nějakýho dementa nenapadne nic lepšího než v tuto denní dobu sekat trávník sekačkou, která má, soudě dle zvuku, motor z V3S. Teď sedim na posteli, která strašidelně vrže, když se nehýbete, má na sobě prostěradlo, kteý šustí a polštář o objemu rukavice. Celej tenhle pokoj… jsou tu dva noční stolky ale jenom jedna lampička. Okno se nedá otevřít dokořán, to oceníte hlavně, když je na východ. Ale aspoň jim tu de internet, ne jako loni, kdy router odmítal pracovat co půl hodiny.


Ideální holka: pod drnem

8. července 2010 v 20:15 | I, Johnny Midgey! |  Osobní
Tuto neděli mi vypršel limit, který jsem si stanovil na dodržení mého předsevzetí, jenže jsem si dal na svoje narozeniny. Skutečně jsem se snažil to dodržet a udělat, co jsem chtěl. Ale naneštěstí mi do toho dycky něco vlezlo. Třeba alkohol nebo tak. Tenhle článek píšu dopředu, takže se chci vyvarovat depresivních myšlenek a napsat něco ve stylu finálního turné kapely a-ha, Ending on a high note.


Recept na stáří ve dvaceti

5. července 2010 v 20:11 | I, Johnny Midgey! |  Osobní
Ještě nedávno jsem si všechno představoval trochu jinak. Těšil sem se, že až začnou prázdniny, tak se budu bavit, budu si dělat, co budu chtít, a užívat si toho, že konečně nikomu nemusim dělat čuráka. Říkal jsem, že není všem dnům konec a myslel jsem si, že mám svůj život pevně ve vlastních rukou. Jenomže to sem celej já, naivka, zase sem si něco vysnil a je to v hajzlu. Obětí sám sebe se stávám stále znovu a letos tak ztratím jenom o prázdninách asi… půlku prázdnin.